|
|
Fixace dusíku v půdách malých lesních povodí v České republice
MICHALČÁKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce sjednocuje informace týkající se fixace dusíku v půdě. Detailněji se věnuje biologické nesymbiotické fixaci (fixaci volně žijících organismů) se zaměřením na půdy jehličnatých lesů a zabývá se faktory, které ovlivňují její rychlost. Experimentální část spočívá ve stanovení rychlosti nesymbiotické fixace v půdách odebraných v rámci monitoringu čtrnácti malých lesních povodí v Čechách. Rychlost fixace byla měřena metodou inkorporace 15N2, která byla doplněna stanovením kvantity bakteriálního nifH genu kódujícího jeden z proteinů enzymu nitrogenázy.
|
|
|
Bacteria associated with decomposing deadwood
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Bárta, Jiří (oponent)
Odumřelé dřevo představuje významný habitat z hlediska biodiverzity a jeho rozklad v lesích mírného pásma přispívá k cyklům uhlíku a dusíku. Historicky doložený význam hub při rozkladu odumřelého dřeva byl v posledních letech doplněn o poznatky o roli bakterií v tomto procesu díky rychlému rozvoji metod založených na analýze nukleových kyselin. Pro studium procesu rozkladu dřeva byl vybrán smíšený temperátní les v Národní přírodní rezervaci Žofínský prales, ke kterému existuje bohatý historickým lesnický záznam o množství dřeva a kde rozklad odumřelého dřeva představuje důležitou součást celkového obratu rostlinné biomasy. Cílem této práce je detailně popsat roli bakterií v procesu rozkladu dřeva vzhledem ke složení bakteriálního společenstva, transkripce enzymů a metabolického potenciálu dominantních bakteriálních zástupců. Vliv stáří odumřelého dřeva spolu s pH a obsahem vody byl pro ovlivnění struktury bakteriálního společenstva důležitější než vliv druhu dřeva. Bakteriální společenstvo na počátku rozkladu se lišilo od pozdní fáze rozkladu. Složení houbového společenstva také významně ovlivňovalo složení bakterií. I přes přímý kontakt dřeva s půdou se bakterie a houby v těchto dvou habitatech lišily. Bakterie ve dřevě přispívaly k cyklu dusíku zejména fixací N2. Dále byly schopné využít uhlík...
|
|
|
Vliv popínavých leguminóz na výskyt hodnotných a plevelných druhů v trvalých travních porostech.
HRAŠE, David
Trvalé travní porosty jsou soubory jetelovin, bylin a trav. Představují důležitou složku rostlinné části biosféry. Zajišťují řadu produkčních a mimoprodukčních funkcí. V travních porostech jsou popínavé jeteloviny cennými druhy. Podílejí se na vyšší kvalitě čerstvé hmoty i sena. Cílem diplomové práce je posouzení vlivu popínavých jetelovin na přítomnost a pokryvnost dalších druhů vyšších rostlin v travních porostech, výšku a produktivitu porostů ve vybraných lokalitách v okresu Prachatice v roce 2017. Výskyt jetelovin (popínavých a nepopínavých) má významný vliv na ostatní druhy v travním společenstvu. Důvodem je schopnost fixace vzdušného dusíku a podpora travních druhů, které vyžadují dobrou zásobu dusíku na stanovišti. Získaná data byla následně statisticky zpracována.
|
|
|
Ekologická studie invazního druhu \kur{Lupinus polyphyllus}
HURTOVÁ, Jaroslava
Druh Lupinus polyphyllus je považován za jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů v České republice a jeho rostoucí výskyt představuje hrozbu původní biodiverzity nejen vegetace chráněných území. Byl studován vliv managementových zásahů na invadovaná společenstva na trvalých plochách založených na třech lokalitách na Šumavě. Byla sledována role fixovaného dusíku v této invazi analyzováním půdních vzorků a byl testován vliv alelopatického výluhu z L. polyphyllus na koexistující původní druhy v laboratorním experimentu.
|
host ::
RSS.